HIV – POHLAVNĚ PŘENÁŠENÉ ONEMOCNĚNÍ

Původce

HIV je virové onemocnění, které se přenáší pohlavním stykem. Virus HIV napadá a ničí bílé krvinky. Následkem tohoto jsou pacienti náchylní k různým typům infekcí. Finální stádium onemocnění, které způsobuje virus (HIV) se nazývá AIDS, což lze volně do češtiny přeložit jako syndrom získané imunodeficience.

Původ epidemie onemocnění AIDS – syndromu získaného selhání imunity – je stále hypotetický. Jsou vyslovovány různé neprokazatelné domněnky, že se onemocnění vyskytovalo již jako epidemie v antice, v renesanci nebo v 19. století, kdy byl prvně popsán kožní sarkom vídeňským lékařem Moritzem Kaposim.

Ve Spojených státech může být začátek nové epidemie AIDS datován od roku 1978. V České republice je výskyt HIV/AIDS sledován od roku 1986, kdy bylo zachyceno prvních 26 pozitivních pacientů, v roce 2012 poprvé překročil počet nově hlášených ročních případů číslo 200 a tento trend se roce 2013 určitě zopakuje. K 30.9. 2013 je v České republice hlášeno celkem 2438 HIV pozitivních lidí a z toho 438 pacientů mají klinické symptomy AIDS a 198 jedinců již na toto onemocnění zemřelo díky přidruženým zdravotním komplikacím na základě selhání imunity.

Na základě vzrůstajícího počtu onemocnění je dnes již zřejmé, že onemocnění není vázáno jen na rizikově se chovající skupiny obyvatel a narkomany, nýbrž že je ohrožen každý.

Přenos

Vstupní bránou infekce mohou být ústa, konečník a sexuální orgány (penis a vagína) nebo přes porušenou kůži

Používání společných jehel (aplikace drog, piercing, tetování))
Nechráněný pohlavní styk (vaginální, anální pohlavní styk bez použití kondomu)
Přenos krevní transfuzí ( v ČR prakticky nepřipadá pro testování v úvahu)
Přenos placentou na dítě
Manipulace s infikovanými tekutinami.

Virus se nepřenáší:

dotykem HIV nakaženého pacienta
návštěvou veřejného bazénu či sprch
používáním stejného telefonu s HIV pozitivním pacientem
štípnutím blechy, komára či jiného hmyzu

Projev onemocnění

Onemocnění se projevuje různými formami:

Bezpříznaková forma je pouze sérologicky prokazatelná. Pacient může být deset i více let bez klinických obtíží. Je dobře si připomenout, že HIV – AIDS není vidět, nemocný nemusí ani vědět, že virus přenáší dál. Nejčastěji se virus HIV přenáší krví, jakýmkoliv nechráněným pohlavním stykem (včetně orálního sexu).

Za dva až tři týdny po nakažení se u 5 až 10% pacientů objevuje:

Akutní forma – příznaky jsou podobné chřipce. Toto stádium velmi rychle odezní a pacient je zcela bez příznaků. Pozitivní na testy na HIV se stává až po 3 měsících. Pak následuje různě dlouhé období, které trvá i přes 10 let, kdy pacient je zcela bez obtíží a je přenašečem onemocnění. Při rozvoji nemoci začnou ženy trpět na kvasinkové infekce jazyka a pochvy. Časté jsou také záněty pánevních orgánů. Celkové postižení uzlin se objevují u 40 % nemocných. Konečné stádium onemocnění se nazývá AIDS. Tato forma je nejtěžší, hroutí se imunitní systém a pacient umírá na běžné formy infekce, se kterými se jinak zdravý jedinec běžně vyrovná.

Projevy AIDS:

neustupující teploty, pocení, enormní únava, úbytek na váze, zduření uzlin, náchylnost k infekcím, psychické změny, demence, Kaposiho sarkom (kožní nádor projevující se fialovými skvrnami

Diagnóza

Jediným způsobem jak zjistit, jste-li virem HIV nakaženi, či nikoliv, je podstoupit test na HIV. Je-li člověk vystavěn riziku, které by ho mohlo ohrozit nákazou virem HIV, měl by jít k odběrům krve. Pozitivita se ovšem projevuje v krvi nejdříve za 3 měsíce od možného vzniku nákazy. Test se doporučuje všem lidem, jejichž chování či práce jsou rizikové (lidé s nechráněným sexem, narkomani). Rovněž všechny těhotné ženy jsou testovány na přítomnost viru HIV. Každé vyšetření na přání klienta je vždy anonymní a zpravidla je hradí pacient.

Léčba

Terapie, která spočívá v posilování imunity, v náročném léčení HIV pozitivity speciálními antivirovými léky a jejich kombinacemi, včetně použití vzácných antibiotik při komplikacích, je nesmírně nákladná. AIDS je v současné době nevyléčitelný.

Právní aspekt onemocnění

Veškeré údaje, které přicházejí v souvislosti s touto chorobou, podléhají přísné mlčenlivosti.

SHIV podléhá povinnému hlášení na tiskopisu “Hlášení pohlavní nemoci” (obsahuje anonymní údaje určené pro epidemiologické zpracování dat); tato povinnost platí pro každého lékaře. Všechno další už patří plně do kompetence dermatovenerologa (specializovaných center) – evidence, depistážní šetření (vyhledání a vyšetření sexuálních kontaktů), dispenzarizace. Pacient je poučen o svém zdravotním stavu a poučení podepíše. Je povinen se léčit a absolvovat stanovená vyšetření a doporučení. Nemocný nesmí ohrozit nákazou jiné osoby, porušení je chápáno jako trestný čin § 226 trestního zákoníku Ohrožování pohlavní nemocí.